Víly

Víš co se mi líbí?
Když nad vodou, která se víří,
vidím tančit víly.

Takové, které nikdo nevidí,
jen domyslet je můžeš
ty a nebo já
a voda ti to pošeptá.

Zvláštní zlatá záře
proniká skrz stromy,
jak světlo od oltáře,
odráží se od hladiny,
přímo do tvé tváře.

Kdo první byl,
už dávno není.
Vše se rázem někdy změní,
i pramen řeky,
jak obloha po setmění.

Cesta dlouhá zpočátku vždy zdá se
avšak není tomu tak.
Jen vidět je v celé své kráse,
drží směr a poznám ji i v hlase.

Proud vody náhle
odnáší mě s sebou,
však já se tomu nebráním.
Zůstanou zde víly,
které jsou mým vyznáním.