Život

Život

Anotace: tak ho beru já

Kráčela životem,
v skleněných střevících.
Kráčela potichu,
s úsměvem na lících.
Plakala vzpomínku
z myšlenky kajících....

Smála se vesele,
hrajíc si na písku.
Našla si přátele,
za bábovičku.

Plakala žalostně,
za známku, pro lásku.
Vískala radostně,
za pěknou vzpomínku.

Chovala nemluvně,
za noci křičící.
Otírala náhodně,
očíčka plačící.

Chodila pomalu,
o berli dřevěné.
Chodila od hrobu,
lásky zasněžené.

A pak přišel konec...
Autor Nomen, 21.10.2008
Přečteno 237x
Tipy 2
Poslední tipující: Zdenek, WAYWARD
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Ten konec v Tvé básni je svojí formou na mne nějak moc fádní a suchý, až nečekaně utnutý... Holt asi jako někdy nečekaná bývá i smrt...

22.10.2008 02:12:00 | Špáďa

...konec nepřichází,ten je.Mezitím se žije

21.10.2008 23:49:00 | WAYWARD

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí