...Říjen...

Ještě má chladem ztuhlé prsty a dech
ještě stojí na zápraží dveří
ještě má listí ve vlasech
ještě cítí...že jí věří

ještě jí říjen
pije z dlaní
ještě jí říjen
v oku hoří

a může pro ostatní bláznivou se zdát
a může podivnou být pro jiné
když ji milý řekne mám tě rád
svět okolo se prostě rozplyne...

přes celý město jí doprovodil domů

a proto tančí na barevném listí
a chodník za rohem je její de la rue
a velký jablko o svetr si čistí
a nedá ho...ani za tisíc dolarů...

to jablko jen pro ní utrh´ ze stromu...

ještě mu říjen
voní z dlaní
ještě mu říjen
v tříslech hoří.