S otevřenou dlaní pozoruje odlesk
měsíčních paprsků
kroužících v zatáčkách časoprostoru
hledajících svoji Identitu ...
Sepnutými rty snaží se promlouvat
k Zemi padajícím vodním kapkám
na dno své vlastí touhy
stát se malým Oceánem ...
Řasami hypnotizuje plující tóny
po zmrzlé hladině Amazonky,
v nekonečné nicotě svého
vlastního rozjímání ...
Slzu
spolkl s hořkostí
a pocitem až do posledního
nervového zakončení
padl
na kolena, začal modlitbu
k hvězdám
za lepší zítřek
...
.
..
pro Vás
Pokora... nadherna cnost , ktera uz je skoro zapomenuta, je moc dobre ze jsi ji pripomenul v tehle basni, pri ktere cloveka musi pichnout u srdce.
25.10.2008 17:40:00 | carodejka
Pokora..jedna z mnoha ctností a ctnosti jsou cenné :-)
23.10.2008 21:22:00 | Chancer
Pokory není nikdy dost... Čím je člověk vnitřně vzdělanější a láskyplnější, tím víc jí má...
23.10.2008 19:30:00 | Levandule
docela se mi to zalibilo, misty i to prislo preobratovane ,ale to muze byt jen muj dojem, kazdopadne mne to zaujalo a za to tip
23.10.2008 09:20:00 | saddova