Tak nečekané...
Tak nečekané...
Anotace: Může kdekoli nás dostihnout.
Tak nečekané...
Klidný chůze krok,
po vlídné zebře přechodu,
kvílení brzd,
ječících,
často slýchat v ulicích,
na zřetel brát,
pudový skok,
čepel osudu,
pročísla srst...
Na zádech,
dál ježí se,
ty zbytky evoluce,
na chodníku stát,
ještě chvějí se ruce...
Dál kyvadlo osudu,
svá zhoupnutí chystá,
skrývá je,
skrývá,
na nenápadná místa...
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk05.09.2005 19:14:00 zef
to je scéna jak z filmu nezvratný osud - doufám, že to byla jen tvoje fantazie
05.09.2005 17:18:00 makretka
Tak tohle je taky moc moc povedené:) Krtičko dneska si se rozbásnila:) (ne že jindy ne=) ale asi to dneska nějak jinak vnímám...možná že proto, že dneska jsem se opět přesvědčila o nebezpečnosti přechodůů, tak čtu pozorněji, co říkají tvé řádky:)
05.09.2005 16:26:00 šuměnka
doufám že jsi Krtičko neskákala právě ty z hřbetu té zebry na tvrdé kostky chodníku???
a pokud ano..pak doufám jen..že užíváš do syta vápníku :o))
05.09.2005 16:00:00 Keilanne
Tak o těch přechodech mi raději ani nemluv, už se rozhlížím, i když mám zelenou...a ještě větší strach mam v autě, že by mi tam zrovna někdo mohl na tom přechodu skočit, ač má červenou...
