Tak jsme svátek oslavili,
vždyť nám přece vznikl stát
Všichni tenkrát přísahali,
jeho zájmu budu dbát
Potom přišla krutá léta,
kdy jsme málem zmizeli
Dál se osud státu splétá,
roky, co nás bolely
Historie dále letí,
až tu máme velký den
Politické přišlo smetí,
národ je zas rozdělen
Nežijeme nyní spolu,
dál jsme jenom přátelé
Někdy jsme jak stádo volů,
tohle není veselé
tak... přiznávám, že jsem si oblíbil tu řeč, tu krajinu, ty hezké baráky a i některé ty předky (ty, co stáli za to) a naše historie je opravdu dost poutavý vyprávění; mám radost, když se někdo z tohodle údolí ve světě blýskne... to jo... ale stejně bych byl radši, kdyby se jednou říkalo: "jsem hrdej na to, že jsem člověk a jsem hrdej na ní/něj, protože je taky člověk", zatím se to s čistým svědomím říct nedá... a co je to "národ" v něčem, čemu říkáme "vesmír"? ale asi je pořád doba jen na národy
25.11.2008 23:27:00 | drsnosrstej kokršpaněl
Strašně tu chybí víra a láska. A nastupující generace? Nevím, nevím.
31.10.2008 09:25:00 | Iva Borecká
siorak promluvil do mých citů...české krve mám v sobě tak jednu šestinu...ale vyrostla jsem tady a za svůj národ považuji Českou zem...a jsem na ni hrdá
29.10.2008 00:28:00 | Lota
To tedy ne :-(
Ale abych řekl pravdu, myslím že je to tím, že mladí dneska nepoznali nikdy pocit ohrožení v naší vlasti, nezažili válku, převrat..jasně - ne všichni mladí a taky ne všichni starší..ale je to tak ;-)
28.10.2008 12:24:00 | Chancer