Tři hvězdičky svítily v šeru,
každá měla cestu jinou.
Já za nimi se houštím deru,
jen stále nevím za kterou.
Každá svítí jasným svitem
však povahu má rozdílnou.
Rozmýšlím se v boji litém,
mohu se vydat jen za jednou.
První hvězda to je síla
s velkou vůlí nezlomnou.
V hustém šeru jasně bílá,
tiše krouží oblohou.
Druhá, to je čistá něha
s velkou láskou a oporou.
Po obloze ladně běhá
s přátelstvím a pohodou.
Třetí, to je vzácný rozum,
vždy s nadčasovou představou.
Že řešení je jedno a ne osm,
přesvědčí hned s jistotou.
Od jedné k druhé a od druhé k třetí
a pořád dokola, ach jak ten čas letí.
Deru se stále krz trny a houští.
Pořád s duší bolavou, nemohu se rozhodnout za kterou.
Moc krásná básnička, jedno mě ale mrzí, že tak málo píšeš, když to tak krásně umíš :-)))
02.03.2009 14:55:00 | Kars
...hmm,víš,že jsem si nevybral?Není jen jedno řešení a když láska slábne nepomůže vůle nezlomná :-)
21.02.2009 22:39:00 | WAYWARD
Moc pěkné a hluboké, čím více pokladů toužíš obejmout tím těžší je rozhodnout, který je ten největší.
22.01.2009 16:00:00 | losscar
Každý svoji máme hvězdu,
že lákává nás, jaký div
mléčné dráhy na přejezdu
je někdo pozdě, jiný dřív
***
Jiří senior
10.12.2008 09:39:00 | j.c.
moc se mi líbí...zajímavá, originální...když bych šel za něhou příblížila by se mi síla...možná
09.12.2008 15:14:00 | Poetický Ďábel
Mno, na tohle musí každý přijít sám, rozhodnutí za nás nikdo neudělá...
30.10.2008 20:11:00 | NikitaNikaT.
Moc moc pěkné, asi otázka každého člověka
30.10.2008 19:24:00 | kaja k