čas, lidi, ulice, cesty, skořápka a zítřky

Čas nezbytně utíkal po cestách života,
válel se na skořápkách nepovedeného štěstí
a usmíval se když jsme mu nestíhali.

Lidé bezhlavě chodili po šedivých ulicích,
nevšímaje se jak rychle všechno to běží,
jak nicotně žijeme s nadějí v zítřky.

Jako ten čas,
jako ty lidi,
poslední lásky
zmizely do větru.

Jako ty ulice,
jako jejich cesty,
bylo jich několik,
křižovatek a rozcestí.

Jako ty skořápky,
jako ty zítřky,
tak křehké,
hledali uznání.

Tak sami
a s davem za zády.
Tak sami
a v náručí svět sobotní noci.
Tak sami,
SAMI....!!!!!!!zakřičím do prázdna