Život...
Život...
Anotace: Tuhle básničku sem napsala, když se naši hádali a já se bála, že se rozvedou...potom sem jí káždýmu napsala na papír a dala přečíst...
Někdy se zdá, že se vším konec je,
a jen vzpomínky nás drží nad vodou.
Najednou objeví se touha a ta nás přiměje,
stát pevně a přečkat tu stanici pouhou.
A život půjde dál pustou krajinou a pralesy,
kde zloba a láska přebývají.
Nakonec káždý překoná ty zlé časy,
zlo a strach odhodí a krásný život mají...
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
dude to klapat dal neboj
06.12.2005 12:20:00 | Ada
pěkně napsané, jsem ráda, že to dobře dopadlo, protože jsou chvíle, kdy to nedopadne ...
09.09.2005 19:05:00 | NikitaNikaT.
Perfektní nápad dát to rodičům - je to moc hezký! A mohu se zeptat, jak to dopadlo? :-)) Hodně štěstí!
09.09.2005 11:39:00 | Dalimila
