Nábřežní

V lunárním roce krysy
kdesi ve středu staré Evropy
je všechno jako kdysi
tak jako před rokem
tak jako před roky

Dvě rozmazané siluety
na pozadí nočního života
se míjejí u mostu na nábřeží
když jejich samota
se zas opíjí v baru

A veř mi, že jí to dnes sluší
když jí vlasy hladí vánek větráků
a její rty snad jenom s krví ladí
a oči s rejem červánků
zas tančí slunovratní

A starý námořník, sedící u baru
vypráví příběhy
o plavbách postaru.
O dlouhých výpravách, za svitem Polárky
bez map a kompasů
o plavbách do dálky

A v patře nahoře, rozum mizí zadními vrátky
když nudný vypravěč si strká hlavu do oprátky
a všechno je jako kdysi
tak jako před rokem
tak jako před roky