Návštěvnost
Plavím se
Plavím se
za průstřelným sklem
v moři obličejů
...plavím se.
Zamkla jsem se
sama v sobě
a klíč snědla kočka
od naproti
...snad je to o mně.
Teď buším
do stěn vězení
chtěla bych něco jinak
...bolest proměny.
Komentáře (11)
Komentujících (10)
Doporučit
Tiskkočky jsou mrchy, vrrr :)
jako vždy krásná, jako vždy silná a jako většinou smutná a bolavá; do takových skel se nedá mlátit, to hrozí pořezání... chce to trik, třeba kouzelnickej
23.12.2008 17:41:00 | drsnosrstej kokršpaněl
Co s dveřmi když nejdou otevřít,
před světem doma zavřený,
budu v bezpečí?
:-)
05.11.2008 18:00:00 | Chancer
jako motýl...
05.11.2008 08:41:00 | enigman
...je to moc dobře napsané
05.11.2008 08:36:00 | WAYWARD
...hm..tak zamne už promluvila Labuť a taky Bíša
05.11.2008 08:09:00 | Mario de Janiero
Život nás plaví
cestou necestou..
Každý si hledá
jen a jen svou..
V kormidle štěstí
držím Ti pěsti..
05.11.2008 08:04:00 | labuť
..krásně vyjádřeno..
05.11.2008 07:40:00 | Tacca
Chtělo by to ten klíč... všecko zlé pryč.
05.11.2008 06:11:00 | NikitaNikaT.
Silné pocitové verše!
05.11.2008 00:31:00 | Bíša
A vida, to sklo je průstřelné
05.11.2008 00:06:00 | Lukk
Někdy se rád plavím za neprůsřelným sklem, pravdou ale je, že uzamknout se a zapomenout sotva lze chápat jako uspokojivé řešení. Bez druhého totiž přecházíme do izolace ne vůči druhému, ale do izolace vůči sobě samému - odcizujeme se sami sobě. V izolaci také chybí osvědčení sebe, chybí poznání sebe, existuje pouhé domnívání se o sobě. Konat a vědět je ale bolestné.
05.11.2008 00:04:00 | Lukk