Ve Zlíně

Město se podzimem vesele barví
Baťovy domečky tu hrají prim,
halí se v cihlové hedvábí,
park s nimi ladí tón i stín,

a z vyhlídky jako na dlani
silueta kopce Syrákova ční,
auta se hemží jak havrani
za chladných zimních dní,

hladina parník líně ovívá,
milencům na palubě káva stydne,
ticho se šumem listí odívá
a šero kajuty tváří se tak vlídně,

potemnělá alej zlatem tone,
město ševelí, v tom náhle usíná,
milosrdná tma se ulicemi sune,
bezstarostná, klidná, tajemná.