68´

Díváš se z okna Danielo,
přeješ si, aby se už nestřílelo.
To dítě co v sobě nosíš,
je klidné, ale ty se bojíš...

Městem projíždí smutný průvod.
Konce nenachází, ten průvod tankový.
Proč se to děje, jaký je důvod?
Jak jedovatý had se plazí jeden tank za druhým.

Vrací se snad znova, ta temná doba,
kdy místo vzduchu dýchala si strach,
kdy lidi zabíjela zloba
a naše duše obrátili v prach.

Po letech se díváš zase z okna Danielo,
a říkáš si, že se nic nezměnilo -
- zlé vlastnosti lidí, stavění mezi sebou barikád -
žádná změna, od toho roku osmašedesát.