zeptej se

Ta vůně Ti ovinula mysl.

Praštila Tě přes čenich.

Něco Ti připomněla.

Ty časy.

Když Ti kvetlo srdce.

A dívky dělaly hvězdy na asfaltových cestách.

A v lesech se mezi stromy proplétaly polibky mladých.

A noc trvala déle něž den.

A každý večer říkal „dneska to bude“.

A držel jsi svoji lásku za ruku.

A v nekonečných procházkách.

Jste si slíbili, že to bude na vždy.

A pláč tak nebolel.

Byl tak samozřejmý.

A všude byla spousta síly.

Patřil Ti svět.

A vše tak krásně vonělo.

Vzpomínáš?

Tak za ní jdi.

A.

Zeptej se.

Kde.

Ten.

Parfém koupila…