Po rouškou tmy,
nechám svá víčka padnout,
na zrak,než vidí
pouze tebe.
Pod rouškou tmy,
rozum dá srdce chladnout,
a přesto šidí,
koho?...sebe.
Pod rouškou tmy,
snadno lze skrýt i pláč,
co v tváří pálí
jako sůl.
Pod rouškou tmy,
jsem pouhopouhý hráč,
bych na tě vsadil
života půl.
Pod rouškou tmy,
chápu a zároveň ne,
proč temná jsi růže
na ostrově.
Pod rouškou tmy,
buď v noci nebo ve dne,
žal dře sílu kůže
o sobotě.
Pod rouškou tmy,
všední dny zvolna plynou,
přichází pátek,
loučení.
Pod rouškou tmy,
cesty se naše minou,
to bude svátek!
-poučení.
Pod rouškou tmy
vytrácím tě
..po anglicku..
Mám tak trochu zvláštní pocit při čtení této básně... nevím, co si myslet, co konkrétně.
10.11.2008 15:43:00 | NikitaNikaT.