Zpověď

Anotace: Toto je pohled do duše zlomeného chlapa... Poprvé otvírám svoji duši, své temno, tady Vám... Buďte prosím shovívaví, není to lehké....

Topím se v životě, topím,
co já to vlastně tropím?
Míval jsem touhy a sny,
teď jen trávím prázdné dny.

Měl jsem lásku, bylo to málo?
já vím, je to už dávno.
Nebyl jsem chlap a jí hoden,
do života zpátky jsem byl hozen.

Myslel jsem: Teď budu žít!
za štěstím si můžu jít,
otevřel se mi nový svět,
rozhodl jsem se za ním jet.

Byla to svoboda, naprostá krása,
v tu chvíli mé tělo slastně jásá!
Byly tu holky, chlast i hry,
ježíš, to byly nádnerné dny.

Žádné starosti ani soužení,
po dalších dívkách jen toužení.
Tady jsem ztrácel svoji duši,
život mi dává řádnou za uši.

Přišly lásky a čistá touha,
vždy jsem byl ale pořádný trouba.
Moc jsem lásku chtěl a doufal,
Nic pro to však nedělal a pak zoufal.

Už jsem nechtěl takhle dál,
za hříchy se v duchu kál,
vzpoměl jsem si na své sny,
byly to temné roky a dny.

Co jsem to udělal, jak žil?
Vždyť já dobrý člověk kdysi byl!
Jsem v pasti, samá deprese,
není to jen divadlo, jakási secese.

Útulný dům a velká zahrada,
na ní vládne štěstí a pohoda,
můj syn! krásná a hodná žena,
to je tvrdší než jakákoliv měna.

Toto vždy bylo a je mé snění,
za to bych dal vše své jmění,
netoužím být chirurg ani pilot,
za rodinu bych dal svůj život.

Už na to nemám, žádná síla,
každá se na mě skrze prsty dívá,
s tebou já nechci nic mít,
nevěřím že chceš takhle žít...