Anotace: až to pocítíš, pochopíš...
utichly hlasy utichly stromy
to přestal vítr vát
zhasla svíce do tmy
my začali se bát
padající schody
vedou támhle k nebi
podléhám tristním ozvěnám
až radost z toho mám
neostýchám se konat hříchy
má mysl je plná pýchy
vzdávat čertu díky
nosit v srdci samé dýky
kreslit bledá sluníčka
přesycena jedem je má dušička
hledá cestu pomoci
jak může hořkost přemoci
volá až příliš potichu
nedostává se jí nádechu
14.06.2009 19:41:00 Anne Leyyd
Krásná ... vede k zamyšlení. Veřím a vím ale že je tu NĚKDO, kdo Ti může pomoci ze srdce dýky vytáhnout, mysl naplnit dobrem, a pomoci z temných myšlenek.
26.01.2009 18:06:00 Káňátko
Tak na tohle si musím sednout asi na delší dobu, je pěkná a hodně zvláštní..
18.11.2008 10:37:00 NikitaNikaT.
Je to bovalá báseň a možno, že volným veršem by vyzněla lépe. Ale to je jenom můj názor.
11.11.2008 20:06:00 Vacluvka
proč taková básnička?začátek asi chápu ale ten konec v srdci dýky?Proč?
je vní něco tajemného ale zase proč se bát a proč pomoc hledat?I v té básničce je cítit zmate a smutek i kousek radosti si tomu chtěl dát,možná zmutná měla zůstat nemyslíš?