Poslední hrdina

ACT I.

Tisíce tmavých hlavní,
s předsudkem smrti,
již nezbyli slavní,
hrdinové,
s poukou mravní,
odešli na věčnost,
největší statečnost,
přiznat sám sobě,
že to co je v tobě,
to co je ve mě,
není nesmrtelnost,
jen nenávist a zlost

ACT 2.

Popadnu zbraň,
tu čepel vražednou,
bodni a zraň,
mou touhu nevěrnou,
nevinné chraň,
stojím zde sám,
strachu se straň,
svátost mysli neprostupnou,
obrním svou snahu,
pravou nohou,
vykročím proti svahu,
krvelačného zabijení,

ACT 3.

Dlouhé krvavé čmouhy,
krásné divadlo,
tvořící z ran strouhy.
Co mě to popadlo?
Hercem prokletým,
jedinným,
hrdinou posedlým,
po umírání,
mých nepřátel!

ACT 4.

Zabil jem tisíce,
zhoubnou čepelí,
proč se mi klaníte?
Bohu,
jste bezvěrní?!