sen

Během všedních šedých dnů,
prožitých v naší konzumní době,
uvadají květy našich snů
pláčou v námi vyhloubeném hrobě.

Ticha chvíli slyš,
jejich strašný nářek řev
do deníku piš
cítíš jak stydne ti krev?

Čekej až přijde den
až přejde temná noc
oživ svůj ztracený sen
snad budeš mít tu moc.