Každý den ten stejný
rým,stejný verš
i stejný šprým.
Stránky popsané
od okraje k okraji.
Řádky prohýbající se
pod tečkami a čárkami
Text naivní postrádající poentu.
„Myslím, věřím, doufám.“
Hledám v sobě poetu.
Tvář bledne s každou minutou
A tužka tlustou čarou
vykonává poslední tah nad větou.
Pak guma přijde ke slovu.
A já „jedu“ stránku od znovu
Někdy se hold nedostává
to slovo mladé generace.
Co, co, co je vlastně ta inspirace?
stručné, pěkné, výstižné, myslim že bys měl v psaní básní pokračovat, tahle se ti opravdu povedla
11.11.2008 19:40:00 | losscar