věž

Anotace: ..je těžké z ní odejít..

Vsadil jsem do věže,
všechny své touhy,
po schodech strmých,
pak opět sestoupil,
naposled upřel svůj,
pohled smutný a dlouhý
a dveře přitlačil
z posledních sil..

Pohladil zdivo tolik známé,
jež z chvilek blízkosti
spolu jsme stavěli
a ruku naposled
na hladké zábradlí dáme,
že jednou
přijde ta chvíle
to dobře jsme věděli..

Tak ještě jednou
hlavu svou otočím,
čas možná k Tobě
cestu mi zafouká,
ale to nebe
co nosíš pod obočím,
říká,že zůstaneš
navěky láska má...