Němí svědkové rozmanitých osudů,
každodenní čtenáři našich stop,
věrní pamětníci lidských dějin,
zemětřesení, válek, tornád i potop,
zaplivané výměšky našich duší,
polité slzami štěstí i beznaděje,
prolité krví nevinných i vinných,
ve své zdánlivě bezvýznamné šedi…
po jejich kočičích hlavách kráčím
a pode mnou propadliště dějin
hučí
svoji monotonní
vždy však jedinečnou
melodii…
po chodniku kráčím..
kam mne nohy vedou..
obvykle se mračím..
na ty ksichty kolem..
co maj barvu šedou..
mel bych za ne nejspis chvilku drzet tryznu..
a nebo si radeji cvaknu litr optimismu .o)
26.11.2008 21:05:00 | Bean
Zajímavá myšlenka, nedávno jsem si všiml víka od kanálu, na kterém byl německý nápis z protektorátu, tak mě taky napadlo, co všechno by takový poklop mohl vyprávět.
11.11.2008 21:47:00 | Tygropes