O zimě
O zimě
Vítr mi shodil klobouk, strhnul plášť
Barevné listí šustí vstříc mým krokům
Však mraky stojí - spolu, každý zvlášť
Stojí, kde jsou již posledních sto roků
Země je ztuhlá - mrazem, strachem, záští
Barevná deka před chladem nechrání
Třeskutá zima, až kosti chladem praští
Ji svírá v poutech a nutí k sípání
A mraky stojí - tak jako já, už léta
Strnulým obrazem jsou v smutné tváři světa
Někde v mých očích se leskne jejich stín
Beztvarý, tmavý, stín mraku - v slunci šedý
Jak v řece plavou mi v žilách strachu ledy
Strachu, snů, splínu... a promlčených vin
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
moc se mi líbí výraz promlčených vin:-)
ty si vždycky necháváš ta nelepší slovíčka na strhující konec co?
16.11.2008 11:15:00 | Lady Carmila
: )
zase je to jedna z těch, kdy si myslím...
12.11.2008 00:04:00 | malá čarodejnice wiggová netopýrková
libi se mi napad,volba slov.obcas mi to tam drhne,ale to mi drhne u vseho.i kdyz rymovanejm moc neholduju,o tomhle bych rekla,ze je to vlastne docela uchazejici.pekna.
11.11.2008 22:45:00 | Layla.
