V sanitce

Modrá...nic...modrá...nic
Siréna houká do ulic,
zase nemocnice...vždyť já jsem bojovnice...
Duše běhá maratony, tělo zaostává...
Ne! Za to, co mám, jsem ráda, to se prostě stává!

A může být mnohem hůř!

Modrá...nic...modrá...nic
v oknech bílých nemocnic
holé hlavičky, prázdné lavičky
a všude naděje, na každém kroku...

To poslední co zbývá všem nemocným!

Modrá...nic...modrá...nic
v odpadcích popelnic
sbírám své poslední síly...
co v útrobách tam hnily,

Prostě musím žít!!!