Anotace: až do poslední kapky...
jako růže z popela
z polorozpadlého kostela
rozvířený prach
nepopsatelný strach
s příchodem předčasné bolesti
a pocity ubohé bezmoci
objeví se slunka svit
který spojí roztrženou nit
otevřené rány kaz
posel však nedoručil vzkaz
trpký pocit z doteku
černé kapky na útěku
pohleď na jejich sílu
napínajíc tvou žílu
až na samotné dno dojdeš
sám budeš překvapen co na něm najdeš
18.11.2008 10:39:00 NikitaNikaT.
Zdá se, že ruku Tvou, snad sám živod vede k nápsání těchto řádku, z nichž cítím jistou horškost, bolest a smutek... třebas se pletu a ty jsi šťastný a veselý, proto píšu jen pocit, jak to na mne působí.
13.11.2008 11:50:00 Vladimír P.
je to dobré. ale raději mám díla, jež jsou více pojeny a ne jen takhle heslovitě... ale nápad dobry