Trn
Trn
jako růže z popela
z polorozpadlého kostela
rozvířený prach
nepopsatelný strach
s příchodem předčasné bolesti
a pocity ubohé bezmoci
objeví se slunka svit
který spojí roztrženou nit
otevřené rány kaz
posel však nedoručil vzkaz
trpký pocit z doteku
černé kapky na útěku
pohleď na jejich sílu
napínajíc tvou žílu
až na samotné dno dojdeš
sám budeš překvapen co na něm najdeš
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Zdá se, že ruku Tvou, snad sám živod vede k nápsání těchto řádku, z nichž cítím jistou horškost, bolest a smutek... třebas se pletu a ty jsi šťastný a veselý, proto píšu jen pocit, jak to na mne působí.
18.11.2008 10:39:00 | NikitaNikaT.
je to dobré. ale raději mám díla, jež jsou více pojeny a ne jen takhle heslovitě... ale nápad dobry
13.11.2008 11:50:00 | Vladimír P.
