Co oči nevidí

Už jsem si malovala skvělou budoucnost.
Uvěřit v ni jsem chtěla.
Leč prozrazuje mne má řeč těla.
Duši oblafnout nelze.
Stačí nevlídnost a chlad,
pak dostávám duševní hlad.
Tělo cítí, co oči nevidí.
Nechce žíti bez lidí,
ale s nimi to také nejde.
Snad už zítra ostře své
oči pobídnu a pak, možná,
se po jiné práci ohlídnu.