prochází
zuhelnatělou krajinou
Ohňové země
a cepínem
táhnoucím za sebou
rozrývá souši duše...
u Mysu Naděje
do srdce
zasažen
tiše šípem z kuše…
v Kordilérách
zavěšen na laně
v náladě uvolněné
záhadně
bez jištění
do stěny cesty
skoby dní
jednu za druhou
zatlouká
jakoby necítil
bolest kamene…
na botách mačky
zaslepen chtíčem
přehlíží varování značky
neví
že se pohybuje
v zakázaném území
horské kočky...
s tornou křížů
brodí se řekami slz
v hlubokých kaňonech
a míjí údolí
nízkých výsluní…
uléhá do vřesovišť
v zemích keltských
probouzí se
na pláních grónských
poutník časem
po oběžné dráze
zahalen mlhou
kalící vodu
s horkou touhou v zádech
a tváří zabořenou
do věčného ledu...
Zůstala jsem tu o chvilku dýl a vůbec se mi od tohoto obrazu nechce odejít...
18.11.2008 11:23:00 | Iva Borecká
?nezařazené?...jistě, zařadíme si sami, kamkoliv, kdykoliv...život je přeci dobrodružné stoupání se sestupy...nebo ne??? :-)
15.11.2008 12:51:00 | Lota
Dobrodruhům i nedobrodruhům zdar!;)
krásné...:))
15.11.2008 12:06:00 | okousaná od světlušek
procházka místy kde jsem byla
tam v té realitě snila
krásou těch míst
se kochala
vzpomínka mi
nevyprchala..
14.11.2008 11:15:00 | Mbonita
333 úderů cepínem, 333 nádechů ve výšce nad 4000 metrů, 333 otáček kolem zemské osy, 333 myšlenek co ho provází...
14.11.2008 08:49:00 | Triffid Kolbe