Tátovi

Anotace: první a poslední báseň věnovaná tobě

Sbírka: Duševní doteky

Nikdy bych nedokázala opustit.
Zanechat a odejít.
Říct "báj, bejby, báj
tak se tu měj a
snaž se nezlobit!"

Ten čaj jsem už dopila
a trápí mě bolesti v kříži.
Mám po tobě krátký nohy
rychle se mastící vlasy
a nedůvěru v lidi.

Všechny ty špatný věci
mám po tobě.
Nic z hezkýho si mi nedal.
Ani to blbý pouštění draků
nebo bruslení na ledě.

Štve mě zrychlený bití srdce
mě to bolí!
A tebe ne...
ty sis vždycky kryl jenom
svoje záda!
Nevyčítám ti že si mi ublížil
jen to že tě nemám ráda.