Odpoledne
Odpoledne
Prodírám se ulicí
jednou z nejfrekventovanějších
v našem městě.
Musím projít zastávkou trolejbusu.
Bože, těch lidí ...
"Pane, vždyť mi toho psa zašlápnete!"
Na silnici v koloně
auta jen krokem popojíždějí,
plyny z výfuků,
klakson troubííí ...
Proti nám pochoduje
černý voříšek,
hrdě a majestátně
nese v tlamě
růžovou semišovou zimní
dámskou botu s podpatkem.
Asi si budu muset vyčistit brejle.
Ne, nezdálo se mi to.
Za ním jeho panička,
jen tak
volně, zlehýnka se nese
jako bych byla v tajemném lese,
asi kouzelná babička.
Hluk města rázem utichá
a v uších mi zní do ticha:
"Co ti brání v pousmání ..."
Komentáře (12)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk
pátek, čas 14:38 tak v tuhle dobu se většinou směju,páč
páteček je přeci páteček...
15.11.2008 10:24:00 | jedam
Až budu příště stát v koloně na Kolišti nebo někde jinde, určitě si vzpomenu na tuhle báseň a bude mi líp.
14.11.2008 22:46:00 | Tygropes
Baví mě když někdo napíše na téma "okamžik života" báseň,která má vtip význam a vtáhne do děje,tobě se to povedlo
14.11.2008 17:43:00 | Elisha
Jituš, ten konec mne krásně dostal, Tvůj projev myšlenek u mne obstál a mi úsměv na rtech... vykouzlil.
14.11.2008 16:51:00 | NikitaNikaT.
