Ráčejí prominouti
já nejsem z vrstev vyšších
to jenom dneska jsem se vyšvich
ač neznalý správných mravů
přijal jsem vaše pozvání
na koncert varhaní.
Teď sedím nobl pod balkony
já kluk z rodiny hornický
a ona šeptá mezi tony
že je to navždycky.
Pak ruku mou na svůj klín si dává
oči jí vášní žhnou
v tom se mi zatočila hlava
splynul jsem s černou tmou.
Chlap s pleší s cvikrem na oku
nade mnou se sklání
slyším jen hlasy vzdálený
co je to s vámy?
on je snad láskou omámen
odneste na vzduch Romea
tolika kolem krásných žen
mu asi dobře nedělá..
Za první a poslední sloku musím dát T, prostředek se hřeje na mírném ohni, ale ty zmiňované dvě sloky to je flambování!
15.11.2008 15:45:00 | sluníčko sedmitečné
...i já jsem horník (kdo je víc?)
víc je má láska z Pardubic...
15.11.2008 11:25:00 | Mario de Janiero
Má rada prostá je
příště jemně přivři oči
Myslet si budou
že užíváš si
koncertu tóny
nebude nikdo vědět
že hlava se ti točí
co se ti v ní honí
že hudba to není
milý pane,
že myšlenky máš
jinde zatoulané
krásná básenka :o)
15.11.2008 09:43:00 | Nút