Svět sladce spí

Svět zahalen v stříbrném závoji nevědomosti
sladce spí a pláče z noční můry,
či možná hrdinsky brání svoji čest.
Svět opuštěn myslí všech
snad mimo karavany bláznů,
jež se potápí s ním,
hledá záchranný pás.
Svět se potápí,
protože se topí blázni naší doby,
protože prastarý déšť už nesmáčí keltské duby,
protože svět je mokrý krví.
Svět sladce spí ukolébán bouří,
naslouchaje dlouhým veršům,
snad je to tak dobře.