Sen

Stojím nad dírou. Je tma prší
Jen baterka osvětluje hlínu, kterou házím do hrobu.

Naposledy podívám se na onu mrtvolu.
„Co se to stalo?“ Ta mrtvola podobná je mému tělu.

„Tělo bez duše, duše bez těla“
Začínám si uvědomovat, že něco není v pořádku.

Zvednu hlavu, podívám se do očí anděla.
Povídám – „Anděly, prosím tě, řekni mi, co se to stalo.“

Anděl si sebevědomě prošacuje kapsy.
A vytáhne poslední vydání bulvárního časopisu.
Natáhne ruku…

V tom zazvoní zvonek.
A ze snu je jen pár matných vzpomínek.