Zalekl soumrak...

Zalekl soumrak tvých copů
se,chvíli ztratil v slunci jas.
V hlubině pasu základ kopu,
přesadit můru zlata klas.

Rozprostře tvář svou nahotu
a mění ústa k nelíbání.
V tmě pozná úsvit samotu,
ztich pohár vína ve svítání.

Včesal zub barvu na zimu,
hřebenem času pravidelným.
Zalknutí sousto podzimu,
stalo se těžko stravitelným.

V chrámu ční rámy obrazů,
s portréty kmeny holých větví.
Couvaje růže do mrazu,
planoucí oko sněhem setmí.

Zalekl soumrak tvých copů
se,kryly s růží v hustém sněhu,
kde nyní v mrazu,v příkopu,
hledám si slunce,lásku,něhu.