Staré dopisy
Staré dopisy
Pootáčíš malým klíčem
od mé schránky
– duše uzamčené
a zápasíš s věčným chtíčem,
touhy nezměněné...
Uchováváš listy
skryté do obálek
a co jich bylo!
přeplněné stránky,
naskládané řádky
jako první písmo
vryté do písanky,
z níž síla lásky prýští
a roky hlídáš ve skříni
s n a d
pro léta příští.
Milenci jsou nevinní
a láska pro ně nezná čas.
Vzpomínky do srdce bodnou,
navěky mají ostrý břit,
vysají z tebe krev jak klíště,
když vzpomeneš si zas
a zkusíš příště
tu dózu tajně otevřít.
*
*
Komentáře (9)
Komentujících (8)
Doporučit
Tiskhezká, moc
20.11.2008 21:27:00 | Myrja
jé, jito, ty už dávno vyletěly komínem... jednou za čas si na dvorku udělám ohýnek...dávno, dávno tomu!
19.11.2008 01:04:00 | Jaromila
dobré i špatné
dopisy v krabici
to je přeci krásné
ale ti dnešní
po letech ve skříni
těžko budou hledat
své staré mejlíky...
18.11.2008 21:56:00 | jedam
... a nedá ti to, nedá,
člověk stále hledá.
Kdy poučí se z chyb? ...
18.11.2008 21:53:00 | jita.1965
Některé vzpomínky moc zabolí.
18.11.2008 14:47:00 | Psavec
Hezké vzpomínání, aspoň se dušička čistí
18.11.2008 12:09:00 | Jin
...jo a vítej na Literu,kojenče :-)
18.11.2008 10:21:00 | WAYWARD
...jo jo,ty skříňky
18.11.2008 10:06:00 | WAYWARD
Vzpomínky, které mne moc bolí, raději neotevírám. Jenže se vždycky nande někdo, kdo to udělá za mne... Bohužel. Báseň se mi líbí, pro mne pocitová a myšlenková.
18.11.2008 09:08:00 | NikitaNikaT.