*
Pootáčíš malým klíčem
od mé schránky
– duše uzamčené
a zápasíš s věčným chtíčem,
touhy nezměněné...
Uchováváš listy
skryté do obálek
a co jich bylo!
přeplněné stránky,
naskládané řádky
jako první písmo
vryté do písanky,
z níž síla lásky prýští
a roky hlídáš ve skříni
s n a d
pro léta příští.
Milenci jsou nevinní
a láska pro ně nezná čas.
Vzpomínky do srdce bodnou,
navěky mají ostrý břit,
vysají z tebe krev jak klíště,
když vzpomeneš si zas
a zkusíš příště
tu dózu tajně otevřít.
*
*
jé, jito, ty už dávno vyletěly komínem... jednou za čas si na dvorku udělám ohýnek...dávno, dávno tomu!
19.11.2008 01:04:00 | Jaromila
dobré i špatné
dopisy v krabici
to je přeci krásné
ale ti dnešní
po letech ve skříni
těžko budou hledat
své staré mejlíky...
18.11.2008 21:56:00 | jedam
Vzpomínky, které mne moc bolí, raději neotevírám. Jenže se vždycky nande někdo, kdo to udělá za mne... Bohužel. Báseň se mi líbí, pro mne pocitová a myšlenková.
18.11.2008 09:08:00 | NikitaNikaT.