kvítky

kvítky

Anotace: ...které spálil mráz, zas nové jaro vykvetou...

Mezi
škatulkami zamrzlými,
po koberci
klikatém
zas vyrazím
naproti
dalšímu ránu,

každé je jiné,
však
stejně
jasmínem provoněné,
myšlenkou
pouhou na Tebe,

třpytivým
zdobením,
posypal vše kolem,
podivný chlápek
se srpem stříbrným

a kvítkům bílým
krutostí
citu svého
ublížil,

už nepomohou jim
hřejivé dlaně
mé ..

jsou..
přiliš křehké
dožít se
jara,

snad alespon
v kapce
rosy ranní
na mě pomyslí,


jarní tání
paprsky teplými
jejich výhonky
zas polechtá...
Autor chalcedon, 18.11.2008
Přečteno 241x
Tipy 7
Poslední tipující: Psavec, Bíša, Mbonita
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Ta zima byla příliš dlouhá,
jaro léta v nedohlednu,
mráz květy i srdce krutě pálil
v červnu stejně jako v lednu.

Pod sněhovou čepicí
co podivně dlouho netaje,
křehký květ svou sílu nabírá,
až tu z bolesti a osamění
slunci vstříc se otvírá.

29.12.2019 22:48:31 | Lili Starr

jako květů léčitelka
musím ocenit..:-)

18.11.2008 20:37:00 | Mbonita

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí