Splín...

Anotace: Ze zšeřelého pokoje pozoruju havrany na obloze a poslouchám jejich nářek. Držím „černou hodinu duše“.

.

Víš, nějak mě zmohla únava
po šíleném letu střemhlav.
Intenzita byla tak vysoká
až došlo k vyhoření organismu.

/málem/

Tak se to prý říká
v oddělení lidských zdrojů.
Použít, vysát a pryč se slupkou….
A honem nové zboží –
- Neopotřebované.

Zní to pateticky?
Já vím, že jo. Však mě znáš,
mám smysl pro dramata
a občas přehrávám -
komediantka z divadla Globe.

Tak si tu sedím, mlčky
otvírám staré rány, napůl zhojené.
Užívám si ten svůj splín.

Ani splašený kůň nemůže běžet
bez zastávky – puklo by mu srdce.
A já zdolala sprintem tisíc mil.

Vím, že mi rozumíš,
proto jsem klidná
Možná to máš stejně.

Až přijdeš, je jedno kdy,
rozsvítím světlo a
usměju se na Tebe, jako vždycky.

Vše je v pořádku.
Nic se nemění.

.

Autor Triffid Kolbe, 19.11.2008

Přečteno 443x

Tipy 49

Poslední tipující: drsnosrstej kokršpaněl, Agniezka, nrocinu Jednorožec, střelkyně1, kroužek, Myrja, Squat_the_world, hezule, Faileen, Iva Borecká, ...