Zní píseň vzdálená,
každý z nás ji zná.
Hraje flétna čarovná,
nic se jejím tónům nerovná,
každému něco připomíná.
Jednomu mládí, jinému lásku;
dalšímu rodnou vlast,
kterého lapila světa past.
Na tu melodii zapomenout se nedá,
naše srdce jen ji stále hledá,
ať celá zem teď hádá,
jestli se nám ztrácí,
nebo opět vrací.
tuctové se mi to zdá
protahování těch samých hlásek k dosažení rýmu
20.11.2008 18:18:00 | zordonorama