Podívej , sněží

Nastala chvíle
kdy déšť už nebyl deštěm.
Dospěl, či snad znovu ožil
a oděl se do nevinné bílé.
Jak chomáčky bavlny
utkvěly vločky sněhu
za větvích stromů.

Muž v černém plášti
nedivil se,
když mu ulétl klobouk.
Hleděl mlčky do nebe
a nechal sníh
aby u padal do očí.
Prozrazoval mu svá skrytá tajemství
která nikdo jiný nehtěl poslouchat
...

//*Paní Zimo... pověz mi
jak ledové je tvé srdce
jak chlaný je tvůj dech...//
***
//podívej, sněží//

jiskřička uvnitř zaplála...
něco uvnitř roztává
a chvěje se
nedočkavostí