Na střelnici
z otlučený maringotky
vystřelil jsem ti
krepovou růži
na osmý pokus
vždyť víš
jsem váhavý střelec...
ve strašidelném zámku
Jsi se přitulila
já cítil zrychlený tep
na nahé kůži
smrtka se zazubila
zhasla
a já byl chvíli tvůj
dvorní tělovědec...
a potom
v lodičce
na houpačce
ty jsi ukusovala
mý perníkový srdce
a já zmizel
se zlomeným žebrem
bez duše
v oceánu cukrový vaty
bludný mořeplavec...
Nádherná! Kyždý rok dostávám od svého zlatíčka perníkové srdce, a je mi ho líto sníst, tož mám je schovaná, na poličce vystavená... tož kupujem si ještě jedno, které spolu zhamáme...
24.11.2008 18:52:00 | NikitaNikaT.
... a ještě bys získal, kdybys to "češtinsky" posunul místo bludnej napsal bludný atd... Tip jsem ale dal
24.11.2008 15:33:00 | rybí prdy
ano život se točí
jak na kolotoči
pak bůh praví..
blíží se ona změna
a zůstane ti vanilková pěna
24.11.2008 12:46:00 | Mbonita
...sypeš básně, jako z rukávu, ovšem je vidět, že jsou výmluvností Tvé duše...ale, jak já ubohá, když nemám tento dar, mám stíhat tak často komentovat?...:-)
24.11.2008 12:30:00 | Lota