z pouti...
z pouti...
z otlučený maringotky
vystřelil jsem ti
krepovou růži
na osmý pokus
vždyť víš
jsem váhavý střelec...
ve strašidelném zámku
Jsi se přitulila
já cítil zrychlený tep
na nahé kůži
smrtka se zazubila
zhasla
a já byl chvíli tvůj
dvorní tělovědec...
a potom
v lodičce
na houpačce
ty jsi ukusovala
mý perníkový srdce
a já zmizel
se zlomeným žebrem
bez duše
v oceánu cukrový vaty
bludný mořeplavec...
Komentáře (10)
Komentujících (10)
Doporučit
TiskA co teprve, až přijde centrifuga ... :-)))
26.11.2008 19:30:00 | jita.1965
moc hezky se mi četlo
25.11.2008 20:19:00 | Myrja
***st***
24.11.2008 21:38:00 | Jaromila
Nádherná! Kyždý rok dostávám od svého zlatíčka perníkové srdce, a je mi ho líto sníst, tož mám je schovaná, na poličce vystavená... tož kupujem si ještě jedno, které spolu zhamáme...
24.11.2008 18:52:00 | NikitaNikaT.
Mám stejný pocit jako Lota. Uáááá... Ale sem chodím opravdu ráda!
24.11.2008 18:30:00 | Dota Slunská
... a ještě bys získal, kdybys to "češtinsky" posunul místo bludnej napsal bludný atd... Tip jsem ale dal
24.11.2008 15:33:00 | rybí prdy
Nádhera!Fuj,už jsem se na chvíli zlekla,že přestaneš psát básničky!
24.11.2008 13:00:00 | střelkyně1
ano život se točí
jak na kolotoči
pak bůh praví..
blíží se ona změna
a zůstane ti vanilková pěna
24.11.2008 12:46:00 | Mbonita
...sypeš básně, jako z rukávu, ovšem je vidět, že jsou výmluvností Tvé duše...ale, jak já ubohá, když nemám tento dar, mám stíhat tak často komentovat?...:-)
24.11.2008 12:30:00 | Lota
Líbí se mi :)
24.11.2008 11:59:00 | Jin