Báseň o jedné neznámé.

V uších zní písnička,
neznámá slova,
já nikdy předtím ji neslyšel.
V mých očích dívenka,
se zjevuje znova,
kterou jsem ještě nik neviděl.
Zdá se mi o ní,
o její zemi,
o její skrýši na zámku.
Spatřím ji,kdo ví,
kdo mi to poví,
proč na ni myslím ve spánku.

Dívám se kolem vás,
a slzy myjí tvář,
spatřit tě toužím..nedohlédnu.
Srdce si staví hráz,
vysnilo vlastní snář,
co cítím,napsat nedovedu.
Chtíč stále pálí rty,
duše dál snívá sny,
kupředu couvám,nazpátek.
Vše jako báseň zní,
nechybí dotek v ní,
ale jen konec,začátek.