Potkal jsem dívku ve virtuálním světě
a z řádků její duši čet.
Na vlně souznění náš hovor letěl,
růžový zdál se přes obrazovku svět.
Tam a zas zpátky běhala slova,
ťukaná prsty do kláves
a já byl šťastný, že jsem ji potkal
tak vzdáleně blízkou právě dnes.
Čtu v jejích očích přes věty vzkazů,
zpátky jí posílám duši svou
za každým písmenem jsou její ruce
prosím ať se mnou zůstanou.
zvláštní je ten virtuální svět...
někdy zde lidé lepší jsou
a než se nadějou
do lží zabřednou...
najdou se tu však i duše čisté
pak je jisté,že člověka
okouzlí
že hůř spí
často sní
ale pořád je to virtualita
lepší je nedokonalá..
ale realita...
25.11.2008 11:22:00 | Mbonita
...relitu do virtuality převedeš šmahem,naopak se ale musíme moc a moc snažit :-)dá to práci
25.11.2008 10:46:00 | WAYWARD