Anotace: Očekáváš...?
Tak jako nápady v hlavě.
už se mi nerodí
tak jako bolestí pohrdávám
tak jako sama, ve velkém pokoji
tak jako strachem
špinavým oknem
mávám
Tak jako špína u boty
tak jako utržená růže
můžeš si říkat,
že jsou to novoty
dokud nepocítí to
i tvá kůže
Tak jako bolest
i medový hlas
tak jako jako stres
a vůně
i chlast
Už tě to nebolí
spíš už sis zvykla
a co tě neskolí
to ti radost přinese
jen zřídka
A už to přichází
však ty
už očekáváš
tak jako můra v nesnázi
prosíš
a přitom nedostáváš
...měj si třináct nebo dvacet,taky třicet,čtyřicet, jen měj stále v mysli svoji,že jsou nás tu tisíce.Drobných malých taky lidí i těch dědků protivných,těch babiček lásky chtivých i zvířátek úchvatných.To je život k popukání,zavírá nám vrátka,je jen na nás probuzených,že je chvíle sladká.Tak ji prožijme.
25.11.2008 22:18:00 | WAYWARD
souhlasím, krásné obraty a nesoudím, Tě že máš třináct, na to, že ti je"teprve" tolik píšeš úžasně slečno!! :))
25.11.2008 20:57:00 | P€ŤULK&