Chtěla jsem na věky tvé jméno chválit,
jsem ovšem temnota, je čas se vzdálit.
Chtěla jsem toho moc, teď nechci nic,
s výdechem nadějí mých černých plic.
Únava, zklamání, zas na mě padá,
nicotu nevnímám, bolí má zrada.
Útěk mě provází v životě stále,
zůstává otázkou, co bude dále?