Chlad

Podzimní nebe kreslí šedé mraky
je plné smutných obrazů
a země obléká si rudé šaty
plná tužeb, plná náznaků

A vítr tančí věčný tanec
hledá si místo kudy kam
Jak vyhnanec a chudý psanec
jednou jde sem a jindy tam

šeptá ti tiše
to své prostoduché Ale
jako by nic ti vezme dech
ač pánem síly neskonalé
přec nezná zhon a žádný spěch

ptáčata letí tam kam slunce
odvrátilo svou milostivou tvář
kde milují a tančí prudce
oběti bohů vznáší na oltář

říkáš mi svoje prvním sbohem
a já se vrátím neplakej
nic v cestě mezi tebou a tvým bohem
a tak se loučím tak se měj

Chlad uchvátí mé ustarané srdce
černá růže dá si záležet
ochabnou zimou zkřehle ruce
pak komu budu náležet?

Co když se slunce nenavrátí
a v zemi bude věčný chlad?
pak všechno cenné cenu ztratí
ztratí se význam milovat