Anotace: ... mamince... tam někam... k nebesům...
V klávesách starého klavíru
rozlévám do tichých tónů...
... zašlé vzpomínky...
Nasáklé vůní zažloutlých fotek...
Tichý menuet
co ozvučí náš dům...
Kreslí mi za víčka okamžiky
jenž jako hedvábí...
...halí mou duši...
Ve vráskách tváře
sčítám si své křížky...
... Není jich moc...
Snad odkryly jen hříčky...
...jizev ve dlaních...
Děkuji příchodu každého svítání...
Za světlo v očích...
Za sílu vstát a jít...
... Jen...
Srdce v hrudi zabolí...
Chtěla bych zakřičet...
Maminko... vrať se mi.!!
.
.
... já vím, že to tak mělo být...
... protože tam... kde jsi...
... už nic Tě nebolí...
.
.
Zda jednou potkám Tě.?
..... možná...
.......... kdo ví...
01.12.2008 21:39:00 j.c.
až dáš se v ráj anděly vést
tam, kde čas neměří se časem
na konci tě bude čekat cest
se slovy, co nezaznějí hlasem
***
Jiří senior
01.12.2008 13:04:00 BARBYE
Maminku máme jen jednu, ale hodně vzpomínek,
je to jako když rozděláš ohýnek :)
30.11.2008 13:41:00 jita.1965
Vzpomínku v srdci mám
už navždy schovanou
dobře vím že jsi tam
daleko, za branou ...
Mám stejnou zkušenost.
30.11.2008 08:42:00 Bean
maminka..
***
slůvko co pohladí duši..
jiste se na tebe dívá..
s úsměvem a láskou na pozdrav kývá..
za čas se radostně setkáte
jak správně tušíš..
29.11.2008 22:05:00 Squat_the_world
nevím co říct, snad jen...jednoho dne se s ní setkáš...a já teď díky tobě cítím velkou vděčnost za všechny ty vzácné dny, které jsem mohl s mojí mamkou prožít:)
29.11.2008 16:56:00 uživatel smazán
..tak tady mi úplně sklaplo...ST!
29.11.2008 11:55:00 stmivani.na.lepsi.casy
tahle je hodně od srdce... někdy jsou vzpomínky hodně živé
28.11.2008 15:06:00 NikitaNikaT.
Básenka smutná, bolavá... určitě jí je dobře, dívá se na Tebe a usmívá se...
28.11.2008 10:16:00 saddova
tak nejak si to popsala i za me... treba si ted nase mamci tam nekde vysoko spolu davaji kafco a koukaj, co zas tropime :-)
28.11.2008 08:26:00 uživatel smazán
Čím víc se blíží Vánoce, není dne kdy bych si nevzpomněla na své rodiče a prarodiče. Takmoc jsem si přála zvrátit osud a mít je po svém boku. Ale věřím, že až nadejte ten správný čas, všichni se zase sejdeme.
Děkuji za Tvá nádherná dílka. Jana