Rozťalo běh času
ledové ostří.Zima!
Nutí mé tělo k třesu
Mám Tě před očima...
Hebká ruka pavučin,
tu moji konejšila
Nevyrost jsem pro zločin
...bylas tu se mnou.Žila!
Zpět beru staré postoje,
přiznávám mnoho těžkých vin
Minulost v prázdnu pokoje,
bezedná propast v lůně rozvalin...
Nádhera... smutek je mi dobře znám ...
14.12.2008 14:40:00 | d'Artagnanka