Anotace: Jakpak je to dlouho, co jsme si malého přivedli domů, moc rychle to utíká
Když se ráno probudím
a slyším volat na mě jasný hlásek,
vím jistě, že to není konipásek.
Je to náš Tomík,
malý čertík a lumpík.
Máme ho už rok
a udělá nějaký ten krok.
Má v očích plamínky,
at´ je u tatínka nebo maminky.
Je to malý neposeda,
který ničemu pokoj nedá,
usměvavé sluníčko,skotačivé klubíčko.
Často si uvědomuju, jak je to fajn, když je těch malých sluníček všude plno, když jsem někdy pár dní sám doma, nemůžu se dočkat, až se zase každou chvíli ozve dětský smích.
29.11.2008 23:22:00 | Tygropes