Babička

Padla rosa do spleť vlasů,
úsměv procitá.
Vid očí navýšil krásu,
v tvář se ocitá.

Ruce plné vrásek,mozol,
prací smířené.
Kroky musí dáti pozor
kde jsou mířené.

Třepot v hlase problém zvýší,
v nouzi z duše ctnost.
Místo díků zběhlost myší,
trpká zkušenost.

Celodenní bolest v těle
půlnoc neztiší.
Jí pláč dřív stud,nyní směle,
nikdo neslyší.

V zlé samotě vzpomíná si
na šťastné dny.
Srdce dál plní svou práci,
plní své sny.