My lidé hříšníci,
nad činy plačící,
při svatých kázáních
svíráme ve dlaních
věčná boží slova.
A slibujeme marně,
že zítra začnem znova.
My hříšní tvorové
soustavy nervové
nejvíce vyspělé.
Nejednou jednáme
hloupě a zbaběle.
Bůh nad tím zapláče,
ďábel se zasměje.
My lidé hříšníci,
v zázraky věřící,
ničíme bez viny
domov náš jediný.
Smrt malých beránku
se v barvě červánků
nevinně zračí.
Kam ten svět spěje?
Kam náš svět kráčí?
Pověz mi Satane,
kdy konec nastane?
Že by už nebyl v nedohlednu?
Ve spásu věříme,
ačkoli tušíme,
že brzy klesneme ke dnu.
ST! za myšlenkové dílko, které má v sobě hodně pravdy, tak nějak ze života... Dobrý nápad.
02.12.2008 06:52:00 | NikitaNikaT.
tema neotrele, pekne zpracovane, rytmus... no, mohlo by byt lip,ale tip si zaslouzis zcela jiste
30.11.2008 17:05:00 | saddova