ve skladišti
písemností
rozmanitých původů
nahlíží
do skříní
starých pergamenů
obestřených
romantickým kouzlem
dávnověků....
chvíli poté
usazen v houpacím křesle
nahmátl své
oblíbené album
a
prohlíží si
nahodile
až
mu na rukou
jako v takovou chvíli
pokaždé
ulpěla jedna fotografie...
dívka s pohledem
modrých sluncí....
usmál se...
někdy není až tak smutné
že se něco nestalo
ale
co je na tom krásné
že se to mohlo stát....
vstal
otevřel okenní snář
a šel spát...
strážce pohybů zemských desek
a vesmírných přesmyček času
Archivář...
jůůůůůůůůůůů ta je krásná. Sami si kolikrát neumíme uvědomit jak jsme bohatí...
02.12.2008 12:34:00 | Nút
pekne, je to dost vypravecske, ale mysli, ze tomu na kouzlu neubralo...
01.12.2008 11:09:00 | saddova
...mám tě chválit,tak jo,vynikající ST,hladit tě nebudu,jo a díky za pohlazení touto básní
01.12.2008 11:08:00 | WAYWARD